15 mýtů v realitách

Mýty jsou mezi lidmi odjakživa v oblibě. Rádi jim věří a rádi je šíří. Proč ne? Pokud to nikomu neubližuje… Například dobře vyprávěná městská legenda může vyvolat příjemné mrazení. Ovšem ve chvíli, kdy kvůli mýtům lidé zbytečně přicházejí o čas nebo o peníze, mrazení, které pocítí, vůbec není příjemné. Tak, jako je tomu v případě mýtů o realitách. A věřte – našli jsme jich dost. Paradoxem zůstává, že je často přiživují i média. Vyvrátit nám je pomohlo 15 zkušených realitních manažerů z celé republiky.

1. Dám svou nemovitost do více realitních kanceláří, budu mít více inzerce.
Výsledek je takový, že se byt prodává za deset různých cen. Realitní kanceláře inzerují většinou na stejných místech, kupující je pak zmatený. Nemovitost se stává okoukanou a je z ní „ležák.“ Výsledkem je také absolutně nepřehledná situace pro prodávajícího, komu co slíbil. Přitom stačí, když se klient svěří do rukou odborné kanceláři, která v něm vzbudí největší důvěru, nebo na kterou bude mít podané dobré reference. Taková kancelář udělá pro klienta veškeré služby a maximální servis. Nehledě na to, že vážní zájemci o nemovitosti denně prohlížejí internet a nové nabídky znají. Pokud bude nabídka pro takového klienta zajímavá, tak mu stačí ji na internetu či v inzerci vidět jednou.

2. S nákupem ještě počkám, všude píšou, že ceny ještě klesnou o desítky procent.
Toto nelze paušalizovat. Ceny se liší kraj od kraje. U různých nemovitostí se trh chová různě. Lidé chtějí spekulovat a vyjednat si na základě takových výroků slevu. Nutno je rozlišovat – ať už jde o typ nemovitosti nebo kraj. To bývá základním kamenem úrazu.

3. Je krize, neprodává se.
V průběhu „krize„ se například v ústeckém kraji prodalo mnohem více nemovitostí, než před ekonomickou recesí. Vše je otázkou dobré práce zkušených realitních makléřů a podrobné znalosti cenové mapy. Nemovitosti se prodávají, ovšem trend je dnes jiný. Je více nabídek než poptávek a to vyvolává dojem, že trh stojí.

4. Prodávajícímu zaplatím jen půlku – na druhou si může počkat i rok.
V případě, že klient není schopen uhradit celkově kupní cenu ze svých zdrojů, je nucen využít financování prostřednictví úvěru, za předpokladu své bonity pro banku. Prodávající by neměl žádnou jistotu, že za domluvený čas obdrží kupní cenu. Pro tento případ jsou zde bankovní ústavy, ty se zabývají úvěry a půjčkami na koupě. Tato situace je možná jen v případě, že by se tak dohodli účastníci v kupní smlouvě za oboustranného souhlasu.

5. Nejlepší realitní kancelář je ta, která chce nejmenší provizi.
Především malé RK mívají nízkou provizi - dvě až tři procenta. Po podrobnějším prozkoumání však zjistíme, že za ni neposkytnou téměř nic. Ani právní servis, ani znalecký posudek a mnohdy ani propagaci zakázky. To vše naúčtují zvlášť. Zatímco časem prověřené realitní kanceláře mají v provizi zahrnuty veškeré poplatky spojené s právními službami (sepis smlouvy o budoucí smlouvě, kupní smlouvu, návrh na vklad), vypracování vyhláškového znaleckého posudku, poradenský servis, prohlídky, zprostředkování prodeje a koupě nemovitostí, zajištění finančního servisu, pravidelný informační servis o stavu zakázky, nadstandardní inzerci, prezentaci v tiskovinách a na internetu.

6. V realitní kanceláři budu platit poplatek, i když nemovitost neprodám.
U důvěryhodné realitní kanceláře toto v žádném případě neplatí. K uhrazení provize dochází až po uskutečnění obchodního případu. To je až dojde k zaplacení za danou nemovitost.

7. Exkluzivní smlouva je nevýhodná.
Podpis exkluzivní smlouvy je závazek realitní kanceláře ke klientovi, co vše pro něj jako pro majitele nemovitosti zajistí. Exkluzivním zakázkám je věnována zostřená péče, přednostně jsou například inzerovány. Realitní kanceláře odmítají věnovat příliš mnoho energie zakázce, kterou může prodat i někdo jiný. Dobrá smlouva zajistí prodávajícímu či kupujícímu také dobrou ochranu.

8. Mám stavební pozemek na krásném místě, můžu ho draze prodat.
Panuje všeobecné přesvědčení, že pozemek s hezkým výhledem a v blízkosti městské infrastruktury má vysokou hodnotu. Často se však stává, že dle územního plánu není stavební. Cena je tak rázem desetkrát nižší.

9. Navýšíme cenu, snížit ji můžeme vždycky.
Ceny jsou dané. Dnes mají kupující a zájemci o nemovitosti mnohem větší přehled o tržních cenách než dříve. Předražená nemovitost se stává okoukanou a prodlužuje se tak i doba jejího prodeje.

10. Ptal jsem se, úvěr dostanu.
Zvláště v současné době, kdy banky zpřísnily podmínky při poskytování úvěrů, je dobré zjistit si u důvěryhodného hypotečního poradce všechny parametry, které banky posuzují. To znamená, zda je žadatel zaměstnán nebo podniká, výše hotovosti, kterou vlastní – stoprocentní hypotéky se v současnosti téměř neposkytují, průměrný měsíční příjem či počet členů domácnosti a mnoho dalšího.

11. Nízkoenergetická stavba je výrazně dražší (až o 25 % od běžné stavby).
Existují statistiky ze zahraničí o tom, že taková stavba může být dokonce levnější. Mýtus je podpořen tím, že jde v našich podmínkách o výjimečnou, novinkovou stavbu, což je svým způsobem pravda, neboť tyto stavby ještě nejsou tak rozšířeny, ale i to se mění. Dle všeobecného mínění je všechno nové a nezaběhnuté dražší.

12. Provize je vysoká 15 % i 30 %!
Výše provize se pohybuje mezi třemi až pěti procenty a odpovídá poskytnutým službám. Tato částka je téměř zanedbatelná v poměru převáděných finančních zdrojů a rizik s tím spojených jak pro prodávajícího, tak i pro kupujícího.

13. Prodám si to sám – práce realitní kanceláře je zbytečná, jen najde kupce a už nic neřeší.
Tím, že najde kupce, prodej přes realitní kancelář teprve začíná.

14. Neprodám přes realitní kancelář, od známého jsem slyšel, že s tím měl jenom problémy.
Tak jako u jiných služeb, když už se někde přihodí nepříjemnost, nelze odsoudit všechny realitní kanceláře. Některé realitní kanceláře zvláště v minulosti provozovaly podvodné praktiky, kvůli tomu však nelze smést ze stolu všechny. Pokud jsme nespokojeni s holičem, také to neznamená, že se začneme stříhat sami, ale navštívíme jiného kadeřníka.

15. Zajímá mě pouze byt v osobním vlastnictví – družstevní byt je podřadný.
Družstevní byt skýtá své opodstatněné výhody. Družstvo se stará o revitalizaci domu, má své stanovy, které se musí dodržovat nebo svůj fond oprav. Družstevní byty bývají levnější i o stovky tisíc. Dle počítačové aplikace STING Analytics stojí 2+1 osobním vlastnictví v průměru 1 168 000 Kč, zatímco družstevní byt stejné velikosti se v současné době prodává za 895 000 Kč. Nejčastějším argumentem je, že na pořízení družstevního bytu si nelze vzít hypotéku. Pokud však kupující vlastní jinou nemovitost, může jí ručit a pak lze vyřídit hypotéku i v tomto případě.